newsletter program pro
stálé zákazníky

Ceny vázané na heslo
Přihlášení
Odhlášení
Noci


1st Pokoj

Dospělí:
Děti:
Počet pokojů: 


DANUBIUS BEST PRICE GUARANTEE

Rezervujete-li si pokoj u Danubius Hotels Group, můžete jsi být jisti, že dostanete nejvýhodnější veřejně dostupné ceny pokojů.  Najdete-li do 24 hodin od rezervace jinde nižší cenu, potom k ní naši cenu upravíme a kromě toho poskytneme slevu 30 EUR, kterou můžete  použít na jídla/nápoje a jiné služby hotelu během svého pobytu v hotelu,
ve smyslu Všeobecných smluvních podmínek.

Pro odeslání požadavku vyplňte online formulář!  Požadavek musíte odeslat nejpozději 48 hodin před řádnou dobou přihlášení se.


všeobecné smluvní podmínky formulář požadavku faq

Historie města

Od bažin k prvním lázním

Místo, kde dnes leží Mariánské Lázně, bylo v dávných dobách plné bažin a zcela pusté.
V roce 1197 založil mocný šlechtic Hroznata klášter v Teplé, pod jehož správu patřil i pozemek dnešních lázní. Mniši byli také první, kteří zaznamenali slaný pramen v lesích a dokonce se snažili zde těžit sůl. Tato sůl byla později úspěšně prodávána jako projímadlo.

Překážkou ve využívání léčivých vod byl provoz cínových dolů, neboť klášter nemohl s pozemky volně disponovat. Opata Ebersbacha však prameny velice zajímaly a tak v roce 1606 doporučil slavkovský lékař pitnou léčbu prvnímu pacientovi. První písemnou studii tepelských kyselek vypracoval v roce 1679 Bohuslav Balbín, který popsal šest pramenů a jejich účinky.

O léčivých účincích minerálních vod mezitím začaly kolovat různé zvěsti a k pramenům zamířili první nemocní. Klášterní představitelé pak nechali vyčistit prameny a upravit cestu k nim. Mniši začali plnit léčivou vodu do sudů a posílali ji do dalších klášterů. První pokusy založit lázně se však nepodařily. Místní obyvatelé lázním nedůvěřovali.

Za vlády Marie Terezie byly minerální vody opět analyzovány a v tomto období se také poprvé objevuje název Marienbad.

Začátky Mariánských Lázní

O vznik lázní se významně zasadil Josef Jan Nehr – klášterní lékař, který v roce 1779 přesvědčil opata kláštera a několik mnichů, aby zkusili lázeňskou kúru. Zjistil, že voda v nepatrném množství podávaná několikrát denně upravila trávení, povzbudila chuť do jídla a přinesla opatovi a mnichům osvěžující spánek. Doktor Nehr také provedl chemickou analýzu pramenů a rozhodl se, že touto vodou bude léčit nemocné.
Klášter však bojoval o získání potřebných povolení ke stavbě lázeňské budovy až do roku 1786. V roce 1818 získává Marienbad statut lázeňského místa.

První pacienti bydleli v jednoduchém malém domku blízko Mariina pramene, kde se také koupali. Začali přicházet první osadníci, kteří zde postavili první domy.

Název Marienbad lázně získaly podle Mariina pramene. Tento pramen byl dávno předtím kvůli pronikavému zápachu nazýván Smradlavý, svůj dnešní název však dostal podle Mariánského obrazu, který blízko pramene údajně připevnil voják vracející se z války jako poděkování za to, že si zde vyléčil svá zranění.

O další rozvoj lázní se zasloužil tepelský opat Karel Kašpar Reitenberger, který počátkem 19. století začal s výstavbou lázeňských domů a pavilonů.

Goethe – kníže německých básníků a kmotr Mariánských Lázní

V roce 1820 navštívil Mariánské Lázně Johann Wolfgang Goethe, který sem zavítal ještě dvakrát. Byl velice nadšen zdejšími přírodními podmínkami a povzbuzoval opata Reitenbergera, aby nepolevoval ve výstavbě lázeňských domů.

Také doporučil zdejším lékařům, aby kromě tradiční lázeňské péče prosazovali moderní léčebné metody.

Přítomnost Goetheho v Mariánských Lázní měla velmi příznivý dopad na návštěvnost. Lázně začala navštěvovat majetnější klientela.

Přicházeli také mnohé slavné osobnosti. Vzpomeňme jména jako Fryderyk Chopin, Nikolaj Vasiljevič Gogol, Richard Wagner, Ivan Sergejevič Turgeněv, Gasparo Spontini nebo Karl Maria von Weber.

Lázně prožívaly léta velkého rozmachu, zlatá éra však lázně ještě jen čekala.

Lázně pro krále

V roce 1897 poprvé do Mariánských Lázní zavítal budoucí britský panovník Edward VII. Co rozhodlo, že navštívil právě tyto lázně, není známo. Avšak hned při první návštěvě si král Edward, vystupující pod titulem vévoda z Lancasteru, Mariánské Lázně zamiloval a celkově sem zavítal devětkrát.

Britský král obrátil světovou pozornost na Mariánské Lázně, které se každou sezónu proměňovaly, aby dokázaly pojmout stále větší počet hostů. Většina budov byla v tomto období přestavěna a rozšířena a neustále se otevíraly nové hotely.

Mariánské Lázně se staly také dějištěm několika politických jednání. V roce 1904 se zde setkal Edward VII. se svým rakouským protějškem – císařem Františkem Josefem I. V dalších letech zde proběhla jednání mezi Británií a Ruskem či Bulharskem.

Král Edward VII. zemřel v roce 1910, poté následovalo období první světové války a další rozvoj lázní byl pozastaven.

Československé Mariánské Lázně

Po první světové válce a vzniku Československé republiky se do lázní opět vrátili hosté. Prudký růst dopravy přilákal další návštěvníky a lázně musely řešit ubytovací problémy.

Záhy však přišla ekonomická krize, která další rozvoj města zastavila. Druhá světová válka naštěstí město ušetřila a tak lázeňský ráz města zůstal zachován.

Po poválečném odsunu německých obyvatel a po výměně obyvatelstva Mariánské Lázně chátraly. Obrat nastal až po roce 1989, kdy se město opět naplno vrátilo k lázeňství.

Mapa
Danubius Hotels Group
Facebook Google+ Youtube Twitter Flickr Instagram
Naposledy
prohlížené
 
X